Andělé mezi námi, jste jím i vy?

Jste jím i vy???

Nemyslím teď ty s křídly. Myslím ty anděly, kteří jsou mezi námi jako lidé a pomáhají druhým bez očekávání, že jim bude někdo pomáhat zpět.

Možná si říkáte, proč bych měla pomáhat druhým, když za to „nic“ nedostanu?

Pokud Vám vyvstala taková myšlenka, tak se tím zbytečně neomezujte, jinak se anděly nikdy nestanete.

Někdy stačí jen maličkost a druhému můžeme zachránit i život. Lidské emoce jsou mocné.

Povím vám krátký příběh…

„ Jela jsem zrovna do práce a viděla jsem, jak kolem cesty, vlastně silnice E55, kde je opravdu hustý provoz, běží kůň. Lítal tam splašeně a jediné, co mě napadlo bylo, že brzy bude ležet pod nějakým autem a může se stát něco, jak koni, tak i nějakému řidiči. Nejprve jsem si říkala, ale tak co, on se někdo najde a zachrání to (situaci), vše dopadne dobře…

A pak to přišlo – myšlenka, co jsem se kdysi naučila – Být Hrdinkou a nespoléhat na to, že to „někdo“ vyřeší. Šla jsem do akce! JÁ!

Věděla jsem, kudy projíždím, tak jsem si přes internet vyhledala stáj v daném místě a zavolala jsem tam. Klepal se mi trošku hlas, zvedla jsem telefon a  volám. Telefon vyzvání, nikdo to nezvedá, sakra, snad nebudu muset volat policii.

ÁÁÁ, konečně! Zvedá to nějaká paní, asi ve věku 40 let, má celkem sympatický hlas. 

Povídám jí:

“ Dobrý den, já volám, protože tady kolem silnice pobíhá splašený koník, je možné, že je váš? Má hnědou barvu a fialovou deku přes sebe… Nenapadlo mě nic jiného, než zkusit zavolat do místní stáje, nerada bych, aby se stalo nějaké neštěstí.“ 

 

Hrdinství

Možná je to banalita, možná je to něco opravdu velkého. Nevím, ale jediné co VÍM, je ten nádherný pocit, když uděláme něco víc. Zachráníme nějakého člověka, zvíře, předejdeme tragédii. Uděláme radost někomu jinému.

Je to pro nás mnohem více naplňující, než „pomáhání“ sobě. Pomoc druhému nás přímo zaplaví radostí a pocitem štěstí.

K dokončení příběhu, vše dopadlo dobře, paní si koníka odvedla a když jsem jela zpátky domů, viděla jsem, jak se pase  s ostatními „kamarády“ na pastvě. Krása! 🙂

Co tedy dělají ti andělé mezi námi?

• Jsou hrdiny – Když vidí, že se může stát něco špatného, tak nepřemýšlí jen o tom, jaké to bude mít špatné následky a jen to horoucně nevypráví doma své rodině. Ale jednají! Nespoléhají se, že to vyřeší někdo jiný. Jdou do akce. Řeší to, co mohou ovlivnit a to je jejich jednání.

• Upřímně podporují druhé – Jsou tady  pro své kamarády a rodinu. Vždy, když je nejhůře, tak podpoří, respektují názor a rozhodnutí druhého a podporují v té cestě, kterou chce člověk kráčet. Ví, že každý si musí projít určitými zkušenostmi, proto aby něco pochopil a proto mu nevnucují své názory, pouze mu ukáží cestu, kudy se ubírat. Každý je totiž odpovědný za svůj život sám.

Opravdová podpora, jak už jsem zmínila, není to, že do člověka neustále šiji otázkami a svými názory, ba naopak, je to má tichá přítomnost nablízku – pozoruji ho, jeho proces, to, kam se ubírá a když potřebuje podám mu pomocnou ruku.

• Věnují soustředěnou pozornost – Zamyslete se. Kolik z vašich kamarádů a přátel vám věnuje plnou pozornost? To znamená, že vás poslouchá a neskáče vám do řeči, nekouká se na hodinky, ani nepředjímá, co budete říkat???… Pokud chci být dobrý kamarád a dát člověku to, po čem opravdu touží, tak je to jedině POZORNOST, zmiňovala jsem toto téma v mém článku – ZDE.

Pro mě jsou tyto 3 věci velice zásadní. Co pro vás? Máte nějaký podobný příběh HRDINY? Sdílejte a komentujte níže! 🙂